Seznamte se českým zeleným pokladem

Chlorella je současným velmi lákavým prodejním artiklem. Je k nám dovážena z různých kontinentů. Přitom tu nejlepší máme za doslova za humny. Na těchto stránkách najdete vědecká fakta o superpotravině, která má výživné i očistné účinky.

Centrum Algatech v Třeboni, kde se Chlorella SP pěstuje
Centrum Algatech v Třeboni, kde se Chlorella SP pěstuje
Historie výzkumu české mikroskopické řasy chlorella sahá do roku 1960, kdy začala její kultivace tehdejšími československými mikrobiology pod záštitou Akademie věd ČR. Česká chlorella je tedy náležitě prozkoumána a její schopnosti jsou potvrzeny i v zahraničí. Můžete se s ní setkat např. pod značkou Queen Euniké, která ji zpracovává v mikronizované dezintegrované podobě v české farmaceutické společnosti s certifikací IFS (GMP / GHP) a dodává ke koncovým zákazníkům nejen přes klasické prodejní cesty, ale také přímo přes klub výrobce na www.QEpartner.cz. Spojení nejlepšího pěstitele s nejlepším výrobcem a zpracovatelem nemá na českém trhu obdoby a je bezkonkurenční.

 Podívejte se, jak to v třeboňské pěstírně vypadá



Buňky Chlorelly SP jsou před sušením mechanicky dezintegrovány, aby byla zaručena stravitelnost.
Biomasa také  neobsahuje žádné škodlivé látky – těžké kovy (rtuť, kadmium nebo olovo), polychlorované bifenyly nebo polyaromatické uhlovodíky.

Dezintegrace je proces, jak maximálně využít potenciál této mikroskopické řasy. Správnou dezintegrací se narušuje pevný obal buňky tak, aby zůstal zachován její vnitřní cenný obsah a přitom se k němu lidský organizmus působením trávících šťáv dostal a mohl ho využít.
Asijský způsob pěstování chlorelly v náhonech
Asijský způsob pěstování v náhonech

Třeboňská technologie se výrazně liší od pěstování  v  míchaných  náhonech nebo hlubokých nádržích (Čína, Thajsko) či od heterotrofní fermentace (Japonsko), kde není možné dosáhnout takového obsahu bioaktivních látek a kvality  biomasy.
Biomasa se pak používá především pro potravinářské a krmivářské účely.
Řízenou kultivací lze do jisté míry měnit chemické  složení biomasy tak, že ji v pěstírně dokáží obohatit o chemické prvky, jež jsou často nedostatkové ve stravě člověka nebo zvířete. Takto biologicky  vázané  prvky,  např.  jód,  selen, chrom, železo, jsou pak mnohem lépe využitelné než ty, které jsou organismu dodávány v obvyklé formě  anorganických solí.